Doba čtení: 4 min


S dálkovými trasami to na Podbořansku ve druhé polovině 19. století nebylo zrovna dvakrát růžové. Hlavní dopravní tepnou, která procházela naším okresem, byla „Karlovarská silnice“. Ta vycházela z Prahy přes Středokluky, Slaný, Karlovy Vary a přes Loket až do Chebu. Podbořanskem procházela v úseku Hořovičky – Kolešov – Ležky – Lubenec.

Dálkovou dopravu osob tu tak dříve zajišťovaly dva dostavníky, které měly kapacitu pro 8 lidí. Každou neděli pak okolo desáté hodiny dopoledne vyjížděl z Podbořan dostavník Karla Losera, který jezdil do Prahy přes Strašecí a dorazil tam až druhý den před obědem. Z hlavního města se vracel následující den v poledne a do Podbořan dorazil ve středu okolo třetí hodiny odpoledne. Takže cesta do Prahy a zpátky trvala někdy i více jak 76 hodin.

Vlakové nádraží v Podbořanech (foto: Tomáš Hásl)

Spojení se Žatcem zajišťoval se svým dostavníkem pan Jakob Zedek, který z Podbořan vyjížděl každodenně okolo sedmé hodiny ranní a do cílové stanice dorazil během dvou hodin. Zpět poté jezdil hodinu po obědě. Cestování tak zůstávalo v této době neobyčejně zdlouhavé. Nejbližšími železničními stanicemi byly na počátku druhé poloviny 19. století pro podbořanské obyvatele – Praha a Lovosice.

Podobně neuspokojivé spojení bylo i s okresními městy v okolí Podbořanska. Hospodářskému rozvoji celého regionu prospělo až vybudování státní železnice v linii Duchcov – Plzeň – Železná Ruda, jejímž prostřednictvím byly Podbořany od roku 1873 spojeny se světem. Ještě, že tak. Umíte si dnes představit, že by vám trvala cesta do Prahy více jak jeden celý den?

Vlakové nádraží v Podbořanech (foto: Tomáš Hásl)

Požadavek na stavbu trati vzešel od producentů cukru a chmele na Žatecku a Lounsku a souvisel i s rozvojem těžby hnědého uhlí v podkrušnohorské oblasti. Výstavbu zajišťovala akciová společnost, která dostala příslušnou koncesi již 21. dubna 1870, samotná výstavba začala o rok později. Skládá se z budovy nádraží s vodárnou z roku 1872 a novější budovy z roku 1902.

Do vlastnictví státu přešla železnice od 1. července 1884. Lokální železnice Rakovník – Bečov je v provozu od roku 1897 a vede z Rakovníka přes Blatno, kde křižuje železnici Duchcov – Plzeň.  Druhá lokálka vedoucí Podbořanskem byla uvedena do provozu 18. srpna 1881 v úseku Kaštice – Radonice. Na počátku 20. století bylo navíc vybudováno její pokračování z Radonic do Doupova.

Vlakové nádraží v Podbořanech (foto: Tomáš Hásl)

No a jakou situaci máme v Podbořanech v současné době? Aktuálně nám tu přes hlavní vlakové nádraží jezdí soukromý přepravce GW Train Regio a.s., kterého poznáte podle charakteristické oranžovo-zelené vlakové soupravy. Až 8x denně jezdí trasu Most – Jirkov – Chomutov – Žatec – Podbořany – Vroutek – Kryry – Blatno u Jesenice – Žihle – Plasy – Kaznějov – Plzeň a 8x denně pak opačnou cestou zpět.

Další spoj jezdí 2x denně (pouze v letní sezóně) a to ve směru Kadaň – Želina – Hradec – Poláky – Pětipsy – Vilémov – Vitčice – Chotěbudice – Krásný Dvůr – Vysoké Třebušice – Kaštice – Podbořany a 2x to opět jede i po zpáteční cestě. Další spoj je především pro ranní ptáčata. Už v 5:23 jezdí vlak z Blatna do Mostu a vrací se až večer, kdy se můžete dostat do Podbořan ve 20:18 … pokud ovšem nebude mít vlak zpoždění.